Pracovní (učební) poměr může býti s právní účinností sjednán nebo rozvázán - s výjimkou
případů uvedených v odstavcích 2 až 4 - jen po předchozím souhlasu příslušného okresního
úřadu ochrany práce. Byl-li pracovní (učební) poměr zprostředkován okresním úřadem
ochrany práce, má se za to, že byl dán souhlas k vstupu do zaměstnání.
(2)
Souhlasu ke sjednání pracovního poměru podle odstavce 1 není třeba, jde-li o přijetí:
a)
zaměstnanců, jejichž pracovní poměr se obvykle sjednává na méně než 7 kalendářních
dnů po sobě jdoucích,
b)
výpomocných dělníků, zaměstnaných při naléhavých pracích v zemědělství nebo lesnictví,
nikoli déle než 4 týdny nepřetržitě,
c)
osob, které jsou přijaty toliko k odstranění stavu nouze (na př. k odstranění následků
živelní pohromy).
(3)
Souhlasu k rozvázání pracovního poměru podle odstavce 1 není třeba:
a)
souhlasí-li s rozvázáním pracovního poměru obě strany,
b)
je-li kdo přijat na zkoušku nebo na výpomoc a zruší-li se takový pracovní poměr do
měsíce,
c)
u zaměstnanců přijatých na práce sezonní nebo kampaňové po skončení těchto prací,
d)
v zemědělských (lesnických) závodech u pracovních sil, které nejsou v zemědělství
(lesnictví) zaměstnány z povolání, nýbrž jen přechodně při naléhavých pracích,
e)
jde-li o pracovní poměry, uvedené v odstavci 2.
(4)
Ministr ochrany práce a sociální péče může po slyšení zúčastněných ministrů vyhláškou
v Úředním listě stanoviti, že některé druhy pracovních poměrů mohou býti sjednány
nebo rozvázány bez souhlasu okresního úřadu ochrany práce. Toto opatření může býti
učiněno buď všeobecně pro určité obvody nebo hospodářská odvětví, skupiny povolání
nebo pro jednotlivé závody.
Souhlas k přijetí zaměstnance (učně) nebo k rozvázání pracovního (učebního) poměru
uděluje okresní úřad ochrany práce, v jehož obvodu je místo práce. Má-li zaměstnanec
bydliště (pobyt) v obvodu jiného okresního úřadu ochrany práce, vyžádá si - jde-li
o sjednání pracovního (učebního) poměru - okresní úřad ochrany práce, příslušný k
udělení souhlasu, vyjádření onoho okresního úřadu ochrany práce.
Při rozhodování o návrzích na udělení souhlasu ke sjednání nebo rozvázání pracovního
(učebního) poměru přihlíží okresní úřad ochrany práce
a)
k sociálním poměrům a k odbornému výcviku zaměstnance,
b)
k potřebám trhu práce,
c)
k významu úkolů zúčastněných závodů a hospodářských odvětví,
d)
k výkonnosti dotčených závodů.
(2)
Ministerstvo ochrany práce a sociální péče může vydati směrnice a stanoviti podmínky
pro udělení souhlasu.
(3)
Udělení souhlasu k rozvázání pracovního (učebního) poměru se netýká soukromoprávních
nároků z něho vyplývajících. Může-li býti podle platných předpisů pracovní (učební)
poměr zrušen bez dodržení výpovědní lhůty a nerozhodl-li dosud o tom pravoplatně příslušný
soud, je okresní úřad ochrany práce oprávněn při udělení souhlasu rozhodnouti předběžně
i tuto otázku. Rozhodne-li o věci později příslušný soud a je-li rozhodnutí okresního
úřadu ochrany práce v rozporu s rozsudkem soudu, projedná okresní úřad ochrany práce
věc znovu, jsa vázán pravoplatným soudním rozsudkem.
Zaměstnanec, jehož pracovní (učební) poměr byl rozvázán, je to povinen neprodleně
hlásiti u okresního úřadu ochrany práce (pobočky) příslušného podle dosavadního bydliště
(pobytu) nebo místa práce.
Ministr ochrany práce a sociální péče může vyhláškou v Úředním listě ustanoviti, že
osoby podléhající pracovní povinnosti podle § 1 jsou - pokud nepracují - povinny hlásiti
se u okresního úřadu ochrany práce (pobočky), příslušného podle bydliště (místa pobytu).
Povolání k osobním úkonům podle platných předpisů může se díti jen v dohodě s příslušným
okresním úřadem ochrany práce (pobočkou). Je-li nebezpečí v prodlení, může se tento
souhlas vyžádati dodatečně.
Ustanovení části I. tohoto dekretu se vztahují i na příslušníky cizích států, pokud
v nich příslušníci Československé republiky podléhají rovněž obdobným opatřením.
Úřady veřejné správy, soudy, nositelé sociálního pojištění, jakož i právnické a fysické
osoby, jsou povinny k žádosti úřadů ochrany práce spolupůsobiti při provádění tohoto
dekretu.
Jednání a opominutí příčí se předpisům tohoto dekretu nebo předpisům vydaným k jeho
provedení, trestají okresní úřady ochrany práce pořádkovou pokutou do výše 10.000
K nebo okresní národní výbory na návrh těchto úřadů správními tresty, a to pokutou
do výše 100.000 K nebo vězením do jednoho roku anebo oběma těmito tresty.
(2)
Byl-li uložen správní trest peněžitý, buď zároveň pro případ jeho nedobytnosti uložen
náhradní trest vězení podle míry zavinění v mezích sazby trestu na svobodě na čin
stanovené.
Ministr ochrany práce a sociální péče se zmocňuje, aby vydal v dohodě s ministrem
financí předpisy o poskytování podpor k odškodnění újmy, která vzejde osobám přiděleným
k práci.
Tento dekret nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provede jej ministr ochrany práce a
sociální péče v dohodě se zúčastněnými ministry a se Slovenskou národní radou.